Potkat člověka s vodicím psem není nic zvláštního. Trasy ve městech i výlety do přírody, nákupní centra, cestování veřejnou dopravou a celá řada dalších aktivit se díky spolehlivému vedení vodicích psů stávají pro zrakově postižené součástí běžného života.

Nebylo tomu však vždy. Ještě počátkem minulého století byli nevidomí lidé zcela odkázáni na péči a pomoc okolí, jejich samostatnost a možnosti žít plnohodnotný život byly značně omezeny.

Svědectví o soužití zrakově postižených lidí a psů je znázorňováno již v dávné historii. Na nástěnných malbách v Herculaneu, kde lze rozeznat výjevy ze života starých Římanů, je znázorněn pes doprovázející nevidomého člověka. Ze středověku je pak znám dřevoryt postavy, kterou na vodítku doprovází rovněž pes.

Jedny z prvních popisovaných pokusů o výcvik vodicích psů se odehrály kolem roku 1780 v Paříži. Následně se systematický výcvik datuje k počátku dvacátého století. Během první světové války začalo v Německu fungovat výcvikové centrum pro vodicí psy, založené dr. Gerhardem Stallingem. Podobná centra vznikala i v dalších německých městech a výsledkem bylo téměř 600 vycvičených psů ročně, kteří často cestovali k lidem po Evropě, dokonce i do Spojených Států a Kanady.

V USA byla první škola -The Seeing Eye založena v roce 1929 a svou službu nevidomým lidem poskytuje dodnes.

V roce 1931 začala fungovat také škola ve Velké Británii, kde byla také v roce 1989 založena mezinárodní federace vodicích psů. V ČR, resp. v Československu, se první pokusy o výcvik datují do roku 1922, opravdový rozmach pak nastal v šedesátých letech. Cvičitelé se museli potýkat s celou řadou problémů plynoucích z tehdejšího politického klimatu. Boj s byrokracií se nakonec podařilo překonat alespoň do té míry, že v roce 1974 bylo možné založit oficiální výcvikové středisko. Tehdejší cvičitelé měli jen málo možností sdílet informace se školami na západě. Při vývoji metodiky výcviku vycházeli především ze svých vlastních kynologických zkušeností. K výraznému pokroku došlo v roce 1990, kdy pod patronátem České unie nevidomých a slabozrakých bylo založeno středisko výcviku vodicích psů v Praze.